(recenze pro filmový seminář UK – dvě normostrany)
Film ohlášený bombastickým textem distributora jakožto tematický kontroverzní a vizuálně agresivní. Příběh dealera drog, jeho sestry striptérky odehrávající se v Tokiu, natočený Francouzem.
„Už úvodní titulky jsou šílené a stejně tak vás ochromí film celý. Někteří diváci po nich začali tleskat. Divím se že v sále nikdo během filmu nedostal epileptický záchvat. Nebo nevstal a nezačal křičet že to už je příliš. Pár lidí to vyřešilo odchodem ale rozhodně ne z nudy. Spíše neměli trpělivost nechat se dál provokovat. Drogami, pornem, potratem, smrtí, narozením. Stejně jsme všichni tušili k čemu to spěje tak proč tam byly ty šílené záběry u kterých se většina sálu smála. To nebylo vtipné (ani nemělo být) – to bylo směšné. Takovéhle speciální porno natáčí jen pár produkčních společností na světě protože to vyžaduje speciální kameru. Ale tyhle záběry si z hlavy vymažte a film ve vás nechá dojem téměř ohromující.“
Přemýšlel jsem, jestli se nebude jednat o provokativní pseudouměleckou onanii postavenou na tématice drog a sexu. Jak bylo uvedeno v textu distributora, můžu během promítání kdykoliv odejít – po zhlédnutí traileru jsem uznal, že distributoři někdy v upoutávacích textech přehání.
Na vlastní promítání jsem přišel se zpožděním a promarnil tak několik minut filmu a bohužel i originální titulky, které ohlašují bolehlavnost filmu.
VEJDI DO PRÁZDNA pro mě začínal halucinacemi, barvitými a poutavými. Zazvoněním telefonu je však hlavní postava donucena se probrat. Viktor potřebuje matroš. Oskar se pokouší Viktora přesvědčit, aby přišel za ním – což se mu nepovede a musí se probrat. Zde se projeví výrazná kvalita filmu – uvěřitelnost. Viditelná především ve scéně u zrcadla, kde vynikne natáčení jakoby z pohledu Oskarových očí. Ozve se zvonek a do děje vstupuje Oskarův kamarád Alex. Alex chce vidět Oskarovu sestru Lindu, čímž jsou představeny hlavní postavy. Oskar a Alex nejdříve vyráží do klubu Prázdno dodat Viktorovi zboží. Po cestě si povídají o Knize mrtvých – o tom co se děje s duší člověka po smrti. Což je velice zásadní rozhovor, neboť Oskara při předávání drog zastřelí na záchodě klubu Prázdno. Od tohoto momentu se odehrává hlavní část příběhu.
Otevřeně zobrazuje film sexualitu. Nepranýřováním sexu za peníze, zobrazením radosti z uspokojení – dává otazník nad rozkoš placenou a neplacenou. Ve vzpomínkách se dozvídáme o Oskarově fascinaci ženskými bradavkami, připomínající mu bezpečí z doby života jeho matky.
Ostatně rodina je dalším zásadním tématem filmu. Přesněji autonehoda, při které oba rodičové Oskara a Lindy zemřeli. Šok z pohledu na zohavené rodiče v automobilu – následuje dětský slib, že se sourozenci nikdy nerozdělí. Ostatně scény vzpomínek z dětství: autonehody, rozdělení sourozenců a dalších – patří k nejsilnějším a nejemotivnějším ve filmu. Většina emotivních scén se odehrála v minulosti, kdysi dávno a kdesi jinde – dává ovšem dobré vysvětlení pro odcizení přetrvávající do současnosti vedoucí k extrémním řešením. Právě Oskarova snaha sehnat peníze na letenku pro Lindu, snaha o znovushledání a znovunaplnění slibu, přivede Oskara k prodeji drog.
Příběh filmu se tak pomocí vzpomínek, drobných posunů v ději dotýká zásadních témat. Vnímání a radosti i šoku z prožitku. Rodině a kořenům našeho chování. Závislostem a útěkům. Sexualitě a biologické podstatě člověka – smrtí. A navíc se v něm duše cestuje přes světla, kdy celý obraz snad několik minut jen barevně bliká doprovázen podmanivou hudbou.
ENTER THE VOID (Trailer 2)
Režisér tedy využil velmi kontroverzní prostředí a postavy, které se nezdají být samoúčelné.Přijmeme-li naturalismus v zobrazování kontroverzních témat v kombinaci se značným prostorem pro barevné a hudební abstrakce, dávající drogový a meditativní rozměr – můžeme se po zhlédnutí filmu cítit jako po tripu, ze kterého je dost zajímavých zážitků a s řadou vedlejších těžko popsatelných účinků.
Vejdi do prázdna (Enter the Void)
Francie – Itálie – Německo, 2009, 155 min, distribuce Artcam
Scénář, režie a kamera Gaspar Noé, hudba Thomas Bangalter, hrají: Nathaniel Brown, Paz de la Huerta, Cyril Roy, Emily Alyn Lind, Jesse Kuhn, Olly Alexander, Masato Tanno.