Štítek: esej

  • Média a občané 2.0 – esej

    Média a občané 2.0 – esej

    Esej do předmětu Občanská společnost – vyučoval Mgr. Jakub  Franěk, Ph.D., na Institut politologických studií FSV UK,  letní semestr 2012/2013

    Navigace: Úvod | 1. Internet mění média | 2. News is on Twitter | 3. World Wide Web | 5 Web 2.0 | 6. Nová média a „nový“ žurnalismus | 8. Arabské jaro | 7. Závěr | 9. Zdroje | Poznámky pod čarou

    Úvod

    Zabýváme-li se tématem občanské společnosti v současnosti, musíme se nutně věnovat i tématu internetu. Ten zásadně ovlivnil hlavní nástroj veřejné komunikace – média a umožnil tak posílení role občanů. Proto se má práce jmenuje  „Média a občané 2.0“.

    Před dvěma roky jsem četl speciální přílohu The Economist s názvem „Back to the coffee house“. Při čtení Strukturální přeměny veřejnosti Jürgena Habermase jsem si na tuto přílohu musel nutně vzpomenout. Podle The Economist se vracíme do kaváren typických před 300 lety, kdy se informace přenášely ústně, dopisy nebo pamflety. Tento systém byl nahrazen masovými médii. Jeho počátek autoři datují o něco dříve než Habermas a dokonce určují i přesné datum – rok 1833. Tehdy začal vycházet newyorský Sun, který se zaměřil na masové publikum – snížil cenu díky reklamnímu prostoru a díky tomu získal třikrát větší objem než dříve nejlépe prodávané noviny ve Spojených státech.[1] Ať už se datování přechodu liší o 50 let, je jisté, že koncem 19. století dochází k prosazení jednosměrné komunikace od média k čtenářovi, později i posluchači a divákovi v případě rádia a televize. Důležitou roli hrají příjmy z reklamy a přivlastnění si médií státem, politickými organizacemi a ekonomickými zájmy.
    (Pokračování textu…)

  • Václav Havel: Versuch, in der Wahrheit zu leben – Referat

    Václav Havel: Versuch, in der Wahrheit zu leben – Referat

    Meine Hälfte des Referates über Havel’s Essay „Versuch, in der Wahrheit zu leben. (Moc bezmocných)“ präsentiert während meines Erasmusstudiums an der Universität Zürich im Seminar von Prof. Josette Baer „Vaclav Havel – politisches Denken, 1968-2003. Demokratie im Kommunismus und Demokratie in der Globalisierung“. (Pokračování textu…)

  • Courland colonization

    Courland colonization

    A smallest state which ever had colonies – was Courland, today part of Latvia. Here is Honza Neugebauer’s text made on Erasmus in Riga:

    Shortened process of colonization *wII

    (Pokračování textu…)
  • Esej: Rakousko – spoluviník či oběť druhé světové války?

    Esej: Rakousko – spoluviník či oběť druhé světové války?

    Esej, která byla součástí teritoriální zkoušky z dějin německy mluvících zemí na IMS FSV UK, 2. ročník 10/2011. Získala 59 z 70 bodů.

    Úvod

    Hrůzy války se lidé vždy snaží ospravedlnit určením viny – viníka a oběti. Když je „ten druhý“ zlý, pak já jsem dobrý a nevinný. Díky tomuto psychologizujícímu pohledu můžeme pochopit otázku eseje. Mou tezí je, že Rakousko bylo označeno za první oběť především z politických důvodů. V eseji chci poukázat na propojení otázky viny se samotným Rakušanstvím – tedy velmi mladou a tudíž i málo kritickou národní identitou. (Pokračování textu…)

  • Fascinace Amerikou: Lady Gaga (vítězná esej)

    Fascinace Amerikou: Lady Gaga (vítězná esej)

    Vítězná esej do soutěže Fascinace Amerikou, pořádané Goethe institutem. V rozsahu 2500–3000 znaků jsem odpověděl na otázky:

     

    • KDO pro Vás zosobňuje americkou kulturu v něčem, bez čeho byste se v životě nechtěli obejít?
    • CO je na tom, co pro Vás tato osoba znamená, specificky amerického?
    • PROČ je to pro Vás tak důležité? (Pokračování textu…)
  • Globální vesnice a média – esej

    Globální vesnice a média – esej

    (esej do sociologie na téma: Nacházíme se v retribálním období a jsme v jedné velké globální vesnici, zamyšlení se nad tezemi Marshalla McLuhana)

    Budu se zabývat přednostně euro-americkou společností, případně rozvinutým světem, které je možné nějakým způsobem zahrnout do globální vesnice. Tedy pouze tou částí světa, která se ze svých lokálních problémů dokázala přenést i na globální úroveň.
    Jednoznačně globalizaci umožňují média. Díky kterým, si můžeme poslechnout zprávy jak ze sousedního kraje, tak můžeme sledovat domorodý regionální deník odněkud z Austrálie. Podobně máme možnost konzumovat produkty z pocházející z rozličných koutů světa. Nebo si můžeme díky dostupnosti dopravy zajet do Amazonie a s pomocí pronajatého průvodce se dostat do vesnice, odkud si domů přivezeme téměř původní sošku bůžka tamější kultury. Tu si dáme vedle cibuláku po babičce. (Pokračování textu…)