Setkání na Břeclavské radnici: marketing a identita / 4.díl

Petr Neugebauer

13 roky ago

Po druhém otevřeném dopisu vedení města Břeclavi (viz Břeclav hledá slogan a logo / 2. díl), mi místostarosta Krátký nabídl osobní setkání. Přestože mi nepřišlo nutné – rozhodl jsem se to zkusit a 17. 2. vyrazil na radnici.

Kromě p. místostarosty Krátkého seděla naproti mně i referentka Eliška Windová, která se stará o vnější vztahy města.

1. díl, otevřený dopis: Otevřený dopis: Břeclav hledá slogan a logo (?)

2. díl, pokračování dopisu: Otevřený dopis: Břeclav hledá slogan a logo /2.díl

3. díl, důsledky dopisů: Chceme logo: Rady městům (příklad Břeclavi)

4. díl, samotné setkání: Setkání na Břeclavské radnici: marketing a identita / 4.díl

Proč anketa?

Nejdříve mi p. Krátký chtěl vysvětlit anketu na slogan a logo, kvůli které jsem psal otevřené dopisy. Hlavní myšlenkou bylo, že minulé vedení se s veřejností o svých rozhodnutích vůbec nebavilo. Cílem bylo vyvolat zájem občanů a zjistit jejich názor. Ovšem za vypovídající výsledek by bylo považováno např. jasné rozhodnutí pro jeden slogan s 2000 tisíci hlasujících. Místo toho, byly všechny návrhy podobně oblíbené a ankety se zúčastnilo 175 hlasujících. Pozitivně je ovšem hodnotit, že na radnici se díky anketě sešlo 30 nových návrhů.

Marketing města Břeclav

Po tomto úvodu mě zajímalo – kdo má vlastně na starosti marketing města? Kdo je za něj zodpovědný, kdo o něm rozhoduje? Přibližně mi bylo naznačeno toto schéma:

1) TIC – turistické informační centrum, kde je několik schopných paní

2) odbor školství, sportu, mládeže – pod ní:

a) komise turistického ruchu – která má na starosti kulturní akce; také dávala návrhy sloganů

3) „referentka pro vnější vztahy“ (public relations dále jen PR) se stará Eliška Windová

Je vidět, že na radnici není nikdo, kdo by se vyloženě staral o marketing a prezentaci města – ta je svázaná s turismem.

Dřívější vedení se soustředilo na prezentaci na turistických veletrzích. Například účast na Regio tour stála 1 milion korun. Minulé vedení získalo obrovské peníze rozprodejem obecních bytů – takže finance nemuselo řešit. Současné vedení ovšem už takto rozprodávat nechce a nemůže (naštěstí!). Sám jsem četl kritiku (nevzpomenu si kde) utrácení na veletrzích, které jsou značně neefektivní. Upřímně – už jste si vybírali dovolenou na veletrhu? V době internetu je to opravdu zbytečné. Pokud se město bude chtít prezentovat, pak p. místostarosta navrhoval ušetřit spojením s Lednicko-Valtickým areálem nebo Jihomoravským krajem. Což mi přijde smysluplné.

Peníze z ropy

Když jsme se dostali k financím, vzpomněl jsem si na jeden příjem – který má málo měst v ČR. V Břeclavi se těží ropa – p. místostarosta zavolal zodpovědné osobě a zjistil, že ročně je to asi 1,4 mil. korun. Což není mnoho, ovšem dost pro vytvoření loga a jednotného vizuálního stylu. Paní referentka říkala, že firma těžící ropu spíš přispívá na rekonstrukce hřišť nebo např. prostoru před Poštoranským kostelem. Mám pocit, že jsem tam neviděl žádnou plaketu – což je možná škoda.

Public relations

Sama referentka Eliška Windová říkala, že její místo vzniklo nově a objevovaly se pochyby, jestli má vůbec smysl. Přitom velké deníky jsou rády za PR města, konečně můžou snadno zjistit, co se ve městě děje. Regionální deníky zatím tiskové zprávy ignorují. Břeclav používá také Facebook (sám jsem ještě profil Břeclavi neviděl) . Spolupráce probíhá s místní kabelovou televizí – doporučuju shlédnout rozhovor se starostou ohledně dle mého zásadního přistoupení k Mapě měst bez korupce (viz video níže).

Břeclav: TK “Města, obce bez korupce” 19.10 2011

Samozřejmě není změna lehká – úředníci byly doposud zvyklí, že nemuseli nikomu nic říkat a najednou je po nich požadováno, aby poskytovali informace. Obdobně vidí p. referentka problém, že je větší poptávka médií po negativních zprávách – než by se někdo zajímal o otevření hřiště nebo podobnou pozitivní zprávu.

Veřejnost – občanská společnost

Obecně se celou debatou prolínalo jedno důležité téma – obec na rozdíl od minulého vedení chce zjistit názor občanů. Ovšem po letech Dymokracie (viz Břeclavská výzva: konec dymokracie) nejsou občané zvyklí říkat svůj názor. Občané se nezajímají o dění v Břeclavi. Chybí jim identita, povědomí Břeclavačky/Břeclaváka.

V tomto oboru bych se zeptal – vedoucích kurzu Tvoř. Veď. Teď! Akademie mladých lídrů, jehož se účastním – protože to je jedno ze stěžejních témat. Jak podpořit vznik aktivní občanské společnosti ve městě?

Názor veřejnosti – identita

Dalším prvkem, který byl s neaktivitou veřejnosti spojený – a dotýká se otázky sloganu a loga – je identita Břeclavi. Říkal jsem, že logo a slogan má reprezentovat identitu města, její hodnoty a jedinečnost. Právě to se snažilo svými aktivitami město zachytit v podobě sloganu. Snažil jsem se vysvětlit, že kvůli tomu není nutné vytvářet slogan – že dobrý grafik vytvářející logo a vizuální prezentaci – vychází z, a hledá ve své práci právě identitu města. Viz samostatný článek: Chceme logo: Rady městům (příklad Břeclavi) / 3.díl.

Identita by se měla vyjasnit v diskuzi s občany – čím jsme jedineční? Na co jsme hrdí? Co je pro nás i vás Břeclav? Říkal jsem, že dle mého je identita oslabena roztříštěností Břeclavi – Charvatská Nová Ves nebo Poštorná jsou části se svými centry a identitou – svými hodami a kostely (kapličkou v Charvatské ;) Nestihl jsem říct, že Dymo Piškula a jeho vedení podporoval nejen velmi primitivní moravský regionalismus (viz níže video Moravské letopisy) ale také za nechutné peníze regionalismus břeclavský – viz aféra s nejdražšími tabulemi městských částí (Za jedenáct tabulí zaplatila Břeclav přes dva miliony korun).

Dymodějovské Moravské letopisy

Zpátky k identitě. Pan místostarosta se mě ptal – kolik občanů ví, že přes Břeclav vede nejstarší železniční spojení v ČR? Kolik lidí ví, jaký tu máme unikát?

Poznámka: článek píšu ve vlaku z Břeclavi do Prahy, papírového dopravního průvodce od Rakouských drah, který je skoro na každém stolku – zdobí logo „175 Jahre Eisenbahn für Österreich“… Je to železniční spojení Vídeň-Břeclav-Olomouc/Brno za Rakouska Uherska – viz Severní dráha císaře Ferdinanda na Wikipedii.

Ostuda Břeclavi: nádraží

V debatě jsme se dostali i k místu, které chci zařadit do plánovaného článku „12 nejošklivějších míst Břeclavi“ – břeclavské nádraží. Podivná splácaná šedá budova bez výrazu. Před ní plácek nepřirozeně rozdělený na parkoviště a z poloviny obsazen taxíky – lidé se ztrácí mezi auty. Polovina historického křídla zbouraná – naštěstí se povedlo zachránit alespoň tu část, kde sídlí nádražní restaurace (ještě jsem nezjistil od spolužáka, jak se to povedlo).

Říkal jsem, že jsem brečel, když zmizela historická nástupiště – fotoalbum z řezání viz Nadraží Břeclav – řežba historických nástupišť. Překvapila mě paní referentka, podle které brečela půlka Břeclavi. Ona má k nádraží osobnější vztah, protože její otec na něm pracoval. Prý tehdy byl zaskočeni všichni – i samotní nádražáci v Břeclavi i všichni muzejníci a památkáři, kteří nestihli reagovat. Do Českých drah nastoupilo tehdy nové vedení mladých 30letých managerů – a těm bylo jedno, že se jedná o nejstarší železniční spojení ČR! Naštěstí pár kusů sloupů stihla zachránit muzea. Sám jsem fotil sloupy s vědomím, že až za 10 let dostanou na ČD rozum – budou nádraží za velké peníze rekonstruovat do jedinečné historické podoby.

Nová radnice: nová Břeclav!

Právě vrátit nádraží jeho historizující vzhled chce i současné vedení radnice. Místostarosta mi ukázal několik návrhů řešení přední fasády. Navíc radnice chce odkoupit pozemky kolem nádraží, aby tam s podporou dotací EU mohlo vzniknout autobusové nádraží. Prostor před nádražím by se měl stát klidovou zónou, která by navazovala na pěší zónu a park před Gymnáziem. O přestavbě nádraží nedávno p. místostarosta jednal s generálním ředitelem ČD Žaludou.

Tento návrh, kromě celé debaty na velmi věcné, vstřícné a profesionální úrovni – mě prostě nadchnul. Řeší totiž několik problémů Břeclavi – boj s architektonickou ošklivostí, nefunkčností veřejného prostoru, obnovení hrdosti na historickou jedinečnost a konečně i získání dotací z EU!

Samozřejmě požaduji veřejnou architektonickou soutěž za nejlepší řešení – viz problémy s Komorou architektů (viz ČKA kritizuje řízení na úpravu bývalého cukrovaru v Břeclavi). Ovšem v tuto chvíli jsem ještě nic nepřipomínkoval, protože mých připomínek bylo v tu chvíli dost.

Závěr

Celkově pro mě setkání s panem místostarostou Krátkým a paní referentkou Windovou bylo obrovským překvapením. Asi mě ovlivnil zážitek, když jsem před lety mluvil s bývalým starostou Dymo Piškulou. Bylo to po přesunu muzea z centra města do prádelny za Dyji. Jeho prázdné tlachání odpovídalo jeho křečkovitému zevnějšku a zošklivování Břeclavi nepromyšlenými zásahy – typická karikatura mizerného lokálního politika.

Zájem o nové fungování města mě tudíž nadchnul. Bojovat proti korupci (viz mapy bez korupce), komunikovat s veřejností (tedy chce vznik občanské společnosti) jsou pro mě zcela zásadní prvky. Vize zkvalitnění veřejného prostoru – příklad nádraží – je pro mě dalším signálem, že Břeclav snad začne dohánět zbytek ČR a nebude dál upadat.

Je vidět, že obrácení kurzu je obtížné – a nezkušenost způsobuje přešlapy. Za něj považuji např. vyhlášení ankety, kvůli které jsem spal otevřené dopisy – doporučení vzešlá z naší debaty viz samostatný článek. Doporučil bych na renovaci nádraží vypsat otevřenou architektonickou soutěž, prostě podobně profesionální řešení jako u vizuální prezentace. Ovšem toto je také otázka dohody s ČD.

Mám ještě připomínky k Břeclavi – již zmiňovaný článek „12 nejošklivějších míst Břeclavi“ – uvidím, jestli v létě ještě budu cítit potřebu ho psát ;)

Poznámka: Tento text je reakcí na společnou diskuzi – a mou reflexí na ni. Samozřejmě nevyjadřuje stanoviska města Břeclavi, ani pana místostarosty, paní referentky. Za případné nepřesnosti se omlouvám – rád je opravím, pokud mi budou vytknuty. Těším se na Vaše komentáře a názory.