Reakce na: Zeman: Postižené děti se nemají učit s těmi zdravýmiI já jsem byl jedno z takových postižených dětí, jestli se mnou zažíval třeba Michal nějaké neštěstí, snad jsem to vykompenzoval aspon tím půjčováním vozíků o přestávkách :) Omlouvám se, sám jsem s vámi necítil nějak obzvlášt velké neštěstí, snad jen ty drobná, které přináší běžný život a dětství samo, zdravým i handicapovaným.
Naopak ústavů rehabilitační péče jsem se jako malý bál, nejezdil jsem ani do lázní, a tak, nebot jsem měl strach, že si mne tam zav..řou a už si mne tam nechají
Naopak ústavů rehabilitační péče jsem se jako malý bál, nejezdil jsem ani do lázní, a tak, nebot jsem měl strach, že si mne tam zav..řou a už si mne tam nechají :) Snad neodůvodněně, ústavy můžou dělat dobrou práci tam, kde už rodiny a běžný sociální systém selhává.
Inkluze je tedy potřebná a výhodná pro všechny, tam, kde je jen trochu možná.
Z dětí však vždycky vyrostou dospělí a ti stejně na té planetě budou žít a spravovat ji společně, každý dle svých možností. Inkluze je tedy potřebná a výhodná pro všechny, tam, kde je jen trochu možná. Postižení nejsou kmen, etnikum, máme společnou zkušenost v něčem, snad, ale vyrůstáme každý z jiných kořenů, v jiných rodinách, sociálních i kulturních prostředích. A v těch se musíme naučit žít, je musíme obohacovat, když to jen trochu jde.
Víte, reaguju tu na FB na každou pitomost, rád bojuji i tam, kde nejsem zván. Ale když se to dotýká mne osobně, trochu váhám. Jistě, mohl bych napsat třeba nějaký otevřený dopis, jestli ví o něčem třeba Štěpán, rád se připojím. Ale bojím se Zemanovým laickým řečem dávat příliš velký význam a prostor. Mohlo by se stát, že je pak někdo přijme za své.
Jak mám pokračovat v osvobozeneckém boji, Ctirade?
* jména změněna